Agentic engineering, ne vibecoding: jak v Fastest stavíme aplikace v době AI

Posledních pár měsíců sledujeme, jak se v naší branži postupně zostřuje rozdíl mezi dvěma světy. Jeden je svět vibecodingu — rychlého „vykouzlení“ aplikace pomocí AI nástrojů, kde autor přesně neví, co se uvnitř děje, ale výsledek vypadá funkčně. Druhý je svět, ve kterém pracujeme my: agentic engineering. Profesionální vývoj, ve kterém je AI silným spolupracovníkem, ale ne pilotem.

Tenhle článek píšeme s několika cíli najednou. Chceme jasně říct, jak my v Fastest k AI přistupujeme. Chceme oslovit lidi a firmy, které hledají partnera schopného postavit aplikaci, jež nepadne při třetí stovce uživatelů. A chceme — bez obalu — promluvit i k těm, kteří dnes věří, že s jedním promptem ovládnou trh.

Vibecoding má svoje místo. Není to ale produkční vývoj.

Začněme tím, co se nám na vibecodingu líbí. Je to fantastický prototypovací nástroj. Po klientském meetingu — nebo dokonce ještě v jeho průběhu — jsme dnes schopni během krátké chvíle ukázat relevantní představu, jak by mohla aplikace nebo její kritická část vypadat. Klient nemusí čekat týdny na první wireframy. Místo abstraktního „udělejte to nějak intuitivně“ může bouchnout do reálné věci a říct „tohle ano, tohle ne, a tady mi chybí…“.

Tahle smyčka nápad → klikací prototyp → feedback je pro definici produktu zlato. Šetří klientovi peníze a nám čas. Eliminuje špatná zadání dřív, než se z nich stanou drahé chyby. Když vibecoding používáme my, není to namísto inženýrství. Je to před ním.

Problém nastává ve chvíli, kdy se z prototypu stane produkt. A přesně tady se dnes děje největší zmatek.

„Máme to celé vibecoded. Můžete to zachránit?“

V posledních měsících za námi přišlo několik firem se stejnou prosbou: „Tohle je celé vibecoded. Chceme, abyste zařídili, že to nebude padat, zvládne to větší nápor uživatelů a bude to bezpečné.“ Pokaždé jsme se na ten kód podívali a pokaždé jsme viděli stejný vzorec.

Funkční happy path, který vypadá impozantně v demu. Vrstvy ad‍-‍hoc oprav nalepené na sebe, protože další prompt už nedokázal opravit, co předchozí rozbil. Žádný konzistentní datový model. Zacyklená logika, kterou autor přestal chápat zhruba ve chvíli, kdy ji přestal chápat i model, co ji generoval. Citlivá data v místech, kam nepatří. Závislosti na službách třetích stran, jejichž výpadek znamená výpadek aplikace.

Ne, není to vada AI. Je to vada postupu. AI dnes umí napsat nějaký kód k nějakému zadání. Neumí ale za vás navrhnout systém, který drží pohromadě v měřítku, čase a v týmu. A přesně to oddělování — co AI umí dobře, a co stále patří člověku — je jádrem profesionálního vývoje v roce 2026.

Naše posunutí: agentic engineering

My jsme se za poslední rok adaptovali. AI je u nás nedílnou součástí každodenní práce — ale na konkrétních místech, vědomě, s jasným důvodem.

AI ve Fastestu dělá to, co je repetitivní. Generuje boilerplate. Replikuje patterny, které jsme si v projektu nastavili — protože ví, jak má vypadat náš service layer, naše validace, naše error handling. Píše testy ke kódu, který už má jasnou architekturu. Pomáhá s migracemi, s refaktoringem, s dokumentací. Tam, kde víme, že nenadělá víc škody než užitku, je to multiplikátor.

Co AI nedělá, je rozhodování o architektuře, o doménovém modelu, o tom, jak se aplikace bude škálovat za rok, jak se bude integrovat na klientskou infrastrukturu, jak se bude chovat při výpadcích nebo jak ji bezpečně provozovat. Tam rozhodujeme my — protože tahle rozhodnutí žijí mnohem déle než kód, který je implementuje, a chyba v nich stojí řády víc než chyba v jednom souboru.

Výsledkem je, že za stejný projektový čas dodáme hodnotnější výstup, nebo ten obvyklý za kratší čas, bez ztráty kvality. Naše aplikace stojí na stabilních technologiích, klient má pod kontrolou vlastní infrastrukturu i data, a obchodních cílů dosahujeme rychleji než dřív. Tohle je pro nás agentic engineering: člověk‍-‍inženýr je stále agentem, který drží směr. AI je nástroj, který tu cestu zkracuje.

Vývoj není psaní kódu. Nikdy nebyl.

Tady je největší slepá skvrna současné AI vlny. Spousta lidí mimo obor — a popravdě i část lidí v něm — redukuje vývoj softwaru na psaní kódu. Z toho přirozeně plyne závěr „AI dnes umí psát kód, takže AI brzy nahradí vývojáře“.

Jenže psaní kódu je u nás možná čtvrtina toho, co děláme.

Vývoj je abstraktní myšlení. Je to umět rozložit chaotický byznysový požadavek na komponenty, které spolu drží. Je to návrh systému, který půjde rok od roku rozšiřovat, aniž by se musel přepsat. Je to porozumění doméně — proč v účetnictví záleží na okamžiku zápisu transakce, proč v logistice musí být audit trail v určité granularitě, proč v e‍-‍commerce nemůže checkout selhat ani v pátém zatím nejistém kroku. Je to porozumění uživateli, produktovému kontextu, marketingovým a obchodním cílům. Je to schopnost vést tým, dělat trade‍-‍offy, vyjednat s klientem, co se reálně postaví a co ne.

Tohle všechno jsou věci, ve kterých běžný vývojář v mixu s AI přináší přidanou hodnotu, kterou žádný vibecoder bez doménových znalostí a IT specializace nikdy dodat nemůže. Ne proto, že by byl AI nástroj špatný. Ale proto, že to po něm nikdo nepožaduje.

Proč by vás to mělo zajímat, když hledáte partnera

Rychle vygenerovaná aplikace je rychle replikovatelná. Když je vaše konkurenční výhoda jen kus kódu, který kdokoli dokáže vyklonovat třemi prompty, není to konkurenční výhoda. Skutečná hodnota leží v promyšleném datovém modelu, v procesu, který tu aplikaci obsluhuje, v integracích, ve zkušenosti uživatelů, v provozní spolehlivosti — a v doménovém porozumění, které to celé drží pohromadě.

Když s vámi pracujeme ve Fastestu, dostanete:

• aplikaci postavenou na stabilních technologiích, kterou udržíte i za pět let;
• vlastnictví vaší infrastruktury a vašich dat, ne lock‍-‍in na něčí vibecoded prototyp;
• tým, který rozumí jak kódu, tak vaší byznysové doméně;
• AI použitou tam, kde dává smysl — ne místo přemýšlení, ale jako jeho akcelerátor.

A pokud zrovna máte rychle slepený prototyp, který přerostl to, co byl schopen unést, rádi se na něj podíváme. Stalo se nám to v posledních měsících už několikrát a víme, jak takový projekt vrátit zpátky do stavu, ve kterém je únosně provozovatelný.

AI dobu nevnímáme jako hrozbu. Vnímáme ji jako další úroveň profese. Vibecoderům přejeme hodně štěstí v prototypování. Když přijde čas postavit z prototypu skutečnou aplikaci, jsme tady my.